Včelařská konference

Problém je v tom. že naše výzkumné ústavy nejsou na podobnou službu
dostatešně vybaveni. Skutečné rozbory pro obchodní ispekci (nedělali to
veterináři) dělali v německu. Přišlo to prý levněji a měli komplexnější
výsledky (a rychleji) než od "našich". Tady bohužel ještě chybí potřebná
technická vybavenost laboratoří.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Archibald" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 07, 2004 7:41 PM
Subject: podpora prodeje českého medu


Při celkové strategii podpory našeho medu je nutno popravdě zodpovědět
základní otázku: Jsou dovozové medy horší než naše a v čem. Pokud je
objektivně potvrzeno, že dovozové medy nesplňují normu v obsahu antibiotik,
jsou narušené obsahem různých náhražek, případně obsahují dokonce i zárodky
moru, nutno využít této slabiny a zaútočit tudy na spotřebitele a prodejce.
Dle vyjádření Ing Kamlera proběhly tyto kontroly, které skutečně opětovně
potvrdily značné procento nevyhovujících vzorků. Míchání těchto medů pod
zavádějícím názvem Český med s.r.o. asi nezabráníme, ale pokud by obchodní
řetězce byly nuceny stáhovat takovéto nevyhovující medy, jistě by si
napříště nepřidělávaly obdobné starosti tím, že si u stejného dodavatele
objednají další dodávku. Obdobně tak i neustálým zveřejňováním těchto
výsledků by zajisté vedlo spotřebitele k větší obezřetnosti při výběru.
Zde právě by měla nastoupit podpora státu, tzn. v masovější míře
zajistit kontrolu medu v síti, a to na základě vypracovaných jednoduchých
postupů. Celá tíha by nemusela ležet ani na veterinární správě, ale mohla by
být zmocněna nějaká soukromá organizace, např. výzkum. ústav včelařský.
Ten, kdo na trh med přináší, tj. balí, by měl mít povinnost sám
zajistit kontrolu svých dodávek. Pokud by došlo ke zjištění nevyhovujících
dodávek, postih by se měl týkat těchto "zpracovatelů a baličů". To by mělo
znevýhodnit distributory různých levných medvých náhražek, a udělované
sankce za kvaqlitu by tyto ekonomicky znemožnily. Toto by měla být práce
Svazu na podporu produkce domácího medu Jednat se státními orgány na
ochranu kvality produktu.
Už jsem toho naplácal dost, ale souběžně je nejpodstatnější budování
vlastního odbytu tzv. prodejem ze dvora

NG


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.806 / Virová báze: 548 - datum vydání: 5.12.2004

Zajímalo by mne,nakolik se můj med změní skladováním a zacházením s ním-např. rozehříváním.Kdo takový rozbor dělá a kolik to stojí?

>Kdo takový rozbor dělá a kolik to stojí?
Například VU Dol, za asi 400 Kč? Mají tam ceník.
HMF (HydroxMethylFurfural) vzniká v medu v závislosti na teplotě a času. Někde jsem měl grafy, ze kterých se dalo vyčíst podle mg HMF v 1 kg medu: pro ilustraci - Med je buď 2 roky starý při teplotě 20 C, nebo je čerstvý, ale byl zahřátý řekněme hodinu na 60 C. Nemůžu to najít, ale bylo to někde na Internetu. Problém je, jak si to doma změřit. Existuje metoda založená na nepřímé závislosti HMF a H2O2, takže se měří H2O2, ale i když na to jsou prý testovací lakmusy, nemůžu se k nim dostat.

No to je právě to co chci zjistit.Snažím se med rozehřívat co nejšetrněji-ztuhlý nikdo nechce,ale zajímalo by mne jak moc ho tímto postupem degraduji.

Malý dodateček-ještě by mne zajímalo,jestli je lepší ho uchovávat za pokojové teploty a pak ho třeba zahřát,nebo je lepší nízké teploty a pak ho zahřát atd.

A jaký má vliv ten HMF na kvalitu medu - měl jsem za to, že pokud med
skladuji v chladu a temnu, tak se s ním věkem nic neděje.

Díky

honza
----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.terramet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 09, 2004 11:27 AM
Subject: Re: podpora prodeje českého medu


> >Kdo takový rozbor dělá a kolik to stojí?
> Například VU Dol, za asi 400 Kč? Mají tam ceník.
> HMF (HydroxMethylFurfural) vzniká v medu v závislosti na teplotě a času.
> Někde jsem měl grafy, ze kterých se dalo vyčíst podle mg HMF v 1 kg medu:
> pro ilustraci - Med je buď 2 roky starý při teplotě 20 C, nebo je čerstvý,
> ale byl zahřátý řekněme hodinu na 60 C. Nemůžu to najít, ale bylo to někde
> na Internetu. Problém je, jak si to doma změřit. Existuje metoda založená
> na nepřímé závislosti HMF a H2O2, takže se měří H2O2, ale i když na to
jsou
> prý testovací lakmusy, nemůžu se k nim dostat.
>
>

> pokud med skladuji v chladu a temnu, tak se s ním věkem nic neděje.

Co je to chlad? -273, -20, 0? HMF vzniká stále za teploty 20 i 50 C, ale různě rychle. Čerstvý med může mít HMF kolem 5-10 mg/kg. V Africe ho bude víc. Hranice nekvalitního medu je 40 mg, český med má mít do 20. Co je nad, je nekvalita, ale jíst se to dá a neškodí to. Rychlost vzniku HMF při 20 C je 1 mg/měsíc. Příklad porovnání vlivu teploty na rychlost: stejné množství HMF vznikne při 30 C za 250 dní a při 70 C za 14 hodin. Jelikož je zjištění HMF složité a drahé, tak se distributoři s tím netrápí. Zákazník chce průzračný med, má ho mít. Nejlépe se to udělá zahřátím na 80 C a pak to i dlouho vydrží :-). Když je toho HMF moc, tak se to v nejhorším rozředí, ale to je jen teorie. Výkupci to stejně nezjišťují, ti měří z hlediska kvality nic neříkající vodivost.
Když to shrnu, tak můj rok starý med má určitě pod 20 mg/kg HMF. A víc mě nezajímá. Po 3 letech už bych mohl být na hranici 40.

>> pokud med skladuji v chladu a temnu, tak se s ním věkem nic neděje.


Důležitá není jen zvýšená teplota, ale i čas, po který tato teplota
působí. Např. krátké zahřátí na 60 stupňů nezpůsobí skoro žádný
vzestup HMF. Dlouhé skladování při "bezpečných" 40 stupních zvedne
obsah HMF už během několika týdnů citelně (pozor na skladování medu
někde na půdách apod.) Vždy s ním do chladu (ing. Kamler minule říkal,
že skladujeme-li med při teplotě kolem 8 stupňů, ani po dvou letech
žádná laboratoř nepozná, jak je starý).

Viz poznámky z kurzů pořádaných VUVč:
http://www.vcely.or.cz/files/racionalizace-a-med.htm



J. P. Baudiš

Jenže při nízkých teplotách je medovicový med po 2-3 měs. na kámen.A ti troubové ztuhlý nechtějí.Musím ho zahřát a tak hledám kompromisní řešení.Tekutý a co nejméně znehodnocený.